Provní rakouské muzeum historie všední ho dne

Erstes Österreichisches Museum für Alltagsgeschichte - 

Provní rakouské muzeum historie všední dne

Muzeum v roce 1997 založila obec Pölla a provozuje ho spolek na obnovu vesnice Club Neupölla.
Expozici uspořádal Dr. Friedrich Polleroß. Výstava mapuje dějiny všedního dne a společenských změn na
venkově za posledních 300 let na příkladu regionu Zwettl a Horn, a nevyhýbá se ani odvráceným stranám historie 20. století.

První část výstavy se zaměřuje na 50. a 60. léta 19. století. V „komoře na spaní“ jsou tematizovány rámcové podmínky života.
První část pod názvem „Farnosti a věřící“ staví do popředí prastarou farnost Altpölla ve Waldviertelu.
Dochované mapy sledují vývoj rozlohy farnosti, a jsou zde shromážděny gotické a barokní sochy,
obrazy a dokumenty z pera významných duchovních, stejně jako doklady lidové zbožnosti.
Téma „Vrchnost a poddaní“ zpřítomňují obrazy zámků a podobizny šlechticů, ve kterých se zrcadlí honosnost
vrchnostenského život v dobách absolutismu. Optickým protikladem je prostá lněná košile, která reprezentuje chudý život poddaných.
Vrchnost do roku 1848 vykonávala řadu funkcí i pro poddané, což v expozici dokládají dobové vandrovní knížky,
soudní rozhodnutí, řízení o pozůstalostech a sňatkové kontrakty z panských kanceláří v Českém Krumlově, Wetzlasu,
Ottensteinu a Greillensteinu. V tematickém úseku „Trhy a měšťané“ se pozornost zaměřuje na tržní právo a nadregionální stavby,
jakými byly kostelní tvrze nebo obecní špitály. Pestrý řemeslnický život je ve sbírce zastoupen nářadím, výrobky a dokumentací
dnes již neexistujících povolání jako byl bednář, kamnář a hrnčíř, pernikář a svíčkař, zámečník, felčař, barvíř a hodinář.
Význam cechů je vykreslen na příkladu bednářů. V „sednici“ se návštěvník seznámí s obydlím a majetkovými podmínkami
blahobytných celoláníků v první polovině 19. století. Sedláckou skříň z roku 1825 nevyrobili sedláci, ale truhláři.
Důležitým zdrojem vedlejších příjmů bylo ve Waldviertelu domácí tkalcovství.
Původní „černá kuchyně“, která se dochovala z doby přelomu století, je věnována tématu Vaření a jídlo.
Kuchyňské náčiní a nádoby odkazují na nejčastěji používané potraviny jako mléko, brambory, máslo, zelí a mák.
Část expozice se věnuje domácímu osvětlení od louče přes svíčky, olejové svítilny a petrolejové lampy až po zavedení elektrického světla.
Na půdě je shromážděna sbírka sedláckého nářadí z meziválečné doby.
Kromě zpracování lnu a máku je zde představen vývoj pluhu a bran od dřeva po železo.
Jak umně lze zpracovat dřevo, dokládá mlýn na obilí, který sestává téměř výhradně ze dřevěných dílů.
Saně, žebřiňáky a kolečka připomínají dávné formy transportu. Domáckou výrobu potravin zpřítomňují máselnice,
příslušenství na zabijačku a odlučovač na mléko značky Škoda. Ženské práce jsou zastoupeny valchami a historickými žehličkami,
řemeslníky reprezentují krejčovský stolek, kovářský měch, hever a především kostelní hodiny z farního kostela v Kappeln u Herzogenburgu
z dílny bratrů Böcků z Neupölla kolem roku 1857. Na rozdíl od vesnické sednice mapuje nově otevřený „biedermeierovský pokoj“ běžný život měšťanského obyvatelstva v prvních dvou třetinách 19. století. Postavení měšťanů se opíralo o technické a hospodářské výdobytky.
Dobře to dokládají železniční tarify do Ostravy a Ljubljaně, lodní lístky z Lince do Cařihřadu z roku 1851, anebo americký šicí stroj
Wilson & Wheeler z roku 1860. V měšťanské rodině se dbalo na rozlišení mezi mužskými a ženskými pracemi, a z toho se odvíjelo
také rozdělení místností na obývací místnosti, pracovny a ložnice.
Nové životní zvyklosti si vyžádaly i nové typy nábytku: skříně zvlášť na ženské a na mužské oblečení, toaletní stolky a zrcadla v ložnici,
stejně jako kredence a otomany v obývacích prostorách. Od selského nábytku se měšťanské zařízení odlišovalo především
ořechovým nebo třešňovým dřevem a lesklou šelakovou politurou. V době biedermeieru se lidé rádi scházeli a
trávili spolu čas, což dokládají noty kostelního sboru z Neupölly a také mlýnek na kávu a porcelánový kávový servis.
Náboženské knížky pro děti a mosazná žehlička na hraní dokumentují, že dětství se v té době začalo vnímat jako vlastní údobí v životě člověka.
Na dvou osobních příkladech je znázorněn měšťanský život: je to děkan a první starosta obce Altpölla Alois Schmid,
a první starosta obce Neupölla, obchodník Ignaz Hofbauer. Objekty a portréty dokumentují lékařskou dynastii Assem-Dolliner a život bednáře Josefa Leidenfrosta.
Na příkladu rodiny Walterových muzeum zprostředkuje náhled do historického vývoje i každodenního života v letech 1860 až 1960.
Dům se nacházel ve vlastnictví rodiny v letech 1752 až 1955. Žili nejdříve ze ševcovského řemesla, později sedlačili.
Expozice se zaměřuje na generaci pěti sester, narozených kolem roku 1870 v Neupölle.
Jedna z nich odešla do Vídně a provdala se za hospodského Wenzela Hasenöhla ze západních Čech.
Její osud dokládá, jak hospodářské aglomerace přitahovaly obyvatele, a zároveň tím došlo k „poměšťanštění“ každodenní kultury v domě č. 10. Jak na sebe měšťanská a sedlácká kultura narážely, je patrné i na rodinných fotografiích z 30. let 20. století.
Paralelně expozice sleduje i politický vývoj, počínaje císařstvím Františka Josefa, přes první světovou válku a hospodářské těžkosti první republiky přes nacistickou vládu a druhou světovou válku až po poválečnou okupaci Rakouska vítěznými mocnostmi.

Naproti stěně s historickými údaji si návštěvník může dopodrobna prohlédnout bytovou a každodenní kulturu z doby přelomu století a meziválečné doby.
Duch doby se odráží na nábytku, šatech, kuchyňském náčiní, potravinách, hygienických potřebách i osobních suvenýrech.

Od roku 2000 ke stálé expozici muzea patří i ševcovská dílna Josefa Krammera (1904-88) z Neupölly.
K tomu existuje dokumentace o něm a jeho bratrovi, truhlářském mistru Johannu Krammerovi (1901-1999).
Muzejní obchod nabízí pohlednice, publikace o historii regionu, katalogy a filmy o tematických výstavách,
dále „50 let elektráren na řece Kamp“, „Kino ve Wegscheidu am Kamp“ nebo „Waldviertel na safari“ a také suvenýry a nápoje.

Otevírací doby:

Od 1. května do 31. října, o nedělích a svátcích 14:00-17:00 h. Skupiny si mohou zamluvit prohlídku i mimo tyto časy: obecní úřad
Pölla: 02988/6220; http://www.poella.at/museum

"Český překlad této webové stránky umožnilo Museumsmanagement Niederösterreich v rámci evropského projektu I-Cult ATCZ59, který je kofinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj v kooperačním programu INTERREG Rakousko-Česká republika 2014–2020."

"Die tschechische Übersetzung dieser Website wurde durch das Museumsmanagement Niederösterreich im Rahmen des EU-Projekts I-Cult ATCZ59 ermöglicht, das aus Mitteln des Europäischen Fonds für regionale Entwicklung im Kooperationsprogramm INTERREG V-A Österreich-Tschechische Republik 2014-2020 kofinanziert wird."